Akvárium, založeno r. 1899bývalý První spolek přátel akvárií a terárií v Království Českém v Praze
    
 
 Aktuality 
 Členství 
 Výsledky soutěží 
 Členové 
 Články 
 Novinky 
 Download 
 Kontakty 
 Související odkazy 
   
Zpracováno
11.7.2005
 

 

Pěstírna pro 21. století    (1)

Martin Rose

Kdo se někdy zabýval mořskou akvaristikou nebo choval cichlidy velkých východoafrických jezer, nepochybně narazil na jméno ing. Hynka Dařbujana. 

Autor mnoha článků, několika knih, přední český popularizátor mořské akvaristiky a iniciátor pravidelných seminářů „mořských“ akvaristů je zároveň zkušeným praktikem, který se jako špičkový chovatel etabloval již koncem sedmdesátých let (mimo jiné rozmnožením do té doby pouze dovážených Altolamprologus calvus nebo Petrochromis trewavasae). V devadesátých letech se pak navíc (jako by nestačily nové dovozy čerstvě objevených forem afrických cichlid) začal zabývat ještě úplně novou disciplínou – již zmiňovanou mořskou akvaristikou. Do té doby byl chov mořských živočichů v naší zemi na okraji zájmu a orientoval se spíše na ryby a bezobratlé živočichy z Jadranu. Ing. Dařbujan se stal poradcem a zřizovatelem mořských akvárií a později i majitelem importní stanice mořských živočichů. Dnes patří jeho firma HD CICHLID AND MARINE CENTRE mezi špičky na našem trhu. 

Chovu afrických cichlid se ale majitel firmy stále věnuje. Jeho pěstírna a importní stanice patří podle mého soudu k nejlepším v republice. Pojďme se do ní podívat.

 

Současné chovné zařízení je umístěno v samostatné jednopodlažní budově s plochou střechou, která umožnila využití denního světla procházejícího světlíky ve stropě. Přirozené sluneční světlo nejen rozzáří barvy ryb, ale ovlivňuje i jejich zdravotní stav a ochotu se množit.

 

Do pěstírny lze vejít buď přes kancelář, nebo přímo z nákladní rampy. Už samotný pohled dveřmi naznačuje, že nejde o nějakou pěstírničku v kočárkárně. Do dálky se táhnoucí řady akvárií mají obsah kolem 50.000 litrů….

 

Návštěvníka hned na první pohled zaujme nepřítomnost stojanů. Vlastně nepřítomnost čehokoliv kovového, snad jen s výjimkou ventilů u přívodu vody a v elektroinstalaci. Hynkovy slavné „skleněné stojany“ jsou vlastně zvláštně lepená, na sebe umístěná akvária. Boční skla nekončí u horní hrany nádrží, ale jsou protažena nahoru o cca 25 cm. Na nich je přilepena další podobná nádrž… až do výšky čtyř pater. Bočnice spodní nádrže tedy nesou váhu všech nádrží nad sebou.

 

 

Detailní záběr prodloužení bočních skel. Výhody tohoto systému jsou nasnadě – nic v pěstírně nerezne, při dnešních cenách železa jde i o významnou úsporu při pořizování fundusu. Vše se snadno čistí i dezinfikuje, navíc tato konstrukce téměř nezabírá prostor. Musím se přiznat, že když jsem o „skleněných stojanech“ slyšel poprvé, běhal mi z toho mráz po zádech, ale při pohledu na sílu skla a zjevnou funkčnost systému jsem si na originální koncept rychle zvykl.

 

 

Kov nenajdete ani pod spodní řadou nádrží, které spočívají na betonových prefabrikovaných tvárnicích používaných obvykle jako uliční obrubníky.

 

Devadesát centimetrů široké uličky mezi stojany nabízejí dostatek prostoru pro pohodlnou manipulaci při čištění, krmení nebo lovení ryb. Kdo má v pěstírně uličky užší (např. 70 cm jako autor reportáže), dokáže tuhle zdánlivě zanedbatelnou drobnost ocenit. Širší ulička navíc propouští více přirozeného světla i do spodních pater.  

 

Pokračování...

 

 
Českomoravská společnost Guppy | Českomoravská společnost Xipho-Molly | Klub přátel divokých živorodek

Web&Design © 2004 Roman Slaboch

 | 

Připomínky a návrhy