RNDr. Roman Slaboch 

Gudea motýlková (Ameca splendens /Miller&Fitzsimons, 1971/) je velká, mohutná a velmi živá gudea. Pro jejich velikost (samci 8 cm, samice až 12 cm), nikoho nepřekvapí nesmírná žravost. Přestože literatura uvádí, že se jedná o převážně rostlinožravý druh, velmi rádi přijímají i živočišnou potravu, např. škrábané maso. Jsou tolerantní k chemismu i teplotě vody. Nemají problémy s pH 6,5-8,5 a teplotou 20-30 °C. V přírodě (, ) zažívají teplotní výkyvy dokonce 15-35 °C mezi dnem a nocí! Protože však, díky své velikosti, vyžadují velkou nádrž (minimálně 150 l), nejsme schopni jim teplotní kolísání dopřát. Často zmiňovanou negativní vlastnost - okousávání ploutví společně chovaným rybám jiných druhů, jsem nikdy nepozoroval, a to ani v případě šlechtěných dlouhoocasých P. reticulata. Pravděpodobně je toto chování důsledkem nedostatečného nebo nevhodného krmení, případně stresu z přerybněné, nebo malé nádrže.

Po poměrně dlouhé březosti (asi 60 dní) vrhají samice 10-40 mladých, výjimečně více. Množství mláďat záleží na velikosti samice a především na krmení. Převažuje-li živočišná složka, je mladých více a jsou drobnější {asi 1 cm), krmíme-li převážně rostlinnou potravou bývá mladých kolem 10 ale jsou robustnější (až 1,5 cm). V rozporu s literaturou jsem doposud nezaznamenal kanibalismus.
Protože se jedná o pravé živorodky - mláďata se nevyvíjejí ve vaječných obalech a živiny získávají z těla samice trofoteniemi - je přítomnost zmíněných trofotenií u právě narozených mláďat indikátorem předčasného vrhu. Samice, která má absolutní klid a není žádným způsobem stresována, vrhne mladé až po úplném dokončení prenatálního vývoje, takže trofotenie odpadávají v okamžiku, kdy mládě opouští tělo matky (to ale neplatí pro všechny zástupce gudeovitých).

Tato neobvykle velká živorodka se cítí nejlépe v menším hejnku, např. 2+5, ve kterém jsou jedinci nebojácní, uvolnění a hraví a dopřejí chovateli nádherný pohled na stříbřitě třpytivé šupiny boků.

Zdroj:
Dokoupil, N., (1981): Živorodky, SZN, Praha, 254 ss.
Kempkes, M., Schäfer, F., (1998): Alle Lebendgebärenden der Welt. Mörfelden-Walldorf, A.C.S. (Aqualog), 352 ss.
Wischnath, L.,(1993): Atlas of Livebearers of The World, T.F.H. Publications, Inc.; USA, 336 ss.