RNDr. Roman Slaboch 

Neprozradím asi žádnou novinku, když řeknu, že ten, kdo jednou navštívil vzdálené kraje, je puzen silnou touhou vyjet znovu. Exotikou většina lidí "načichne" velmi snadno a my, kteří jsme svým hobby, případně profesí, s tropy spjati alespoň okrajově, my uděláme vše, jen abychom se tam mohli vrátit.

Pro ty, kteří se ještě k žádné cestě neodhodlali, případně jsou limitováni povinnou účastí partnerky (dámy, promiňte, ale pro vás většina tropických zemí v našem pojetí opravdu není), nebo nedostatkem zkušeností, eventuelně peněz, nabízím k zamyšlení možnost, která vás, věřím, zaujme.

     Kostarika (Bohaté pobřeží), je podle mých zkušeností ideální volbou.

• Především je to země civilizovaná, dlouhodobě politicky klidná se standardní demokracií.

• Je naprosto bezpečná - o tom svědčí například i to, že již před řadou let zrušili armádu.

• Není vůbec žádný problém kdekoliv a kdykoliv sehnat relativně laciné (3-7 $) a slušné ubytování.

• Prakticky všude se dostanete autobusy, které jsou laciné, jezdí často, pravidelně a na čas.

• Není problém půjčit si za slušnou cenu auto, které pak můžete vrátit ve zvoleném městě.

• Jídlo v restauracích (hospedaje, posadas) je asi o třetinu lacinější než u nás a je velmi chutné - pokud vám ovšem nevadí brambory, rýže, fazole, kukuřice, vepřové, hovězí, drůbež...

• Ovoce je všude za ceny, které vás rozveselí (banán přijde asi na 80 hal a 2-3 kg ananas na 30 Kč)

• Nemusíte si s sebou vozit žádné jídlo, např. polévky Maggi jsou tam zcela běžně a za stejné ceny jako u nás.

• Vzhledem ke striktní a VŠEMI podporované ochraně přírody jsou v NP vidět opravdu úžasná, až učebnicová společenství rostlin i živočichů.

• A konečně - v dokonale čistých vodních tocích a tůňkách (není tam prakticky žádný průmysl) jsou kvanta ryb, většinou dobře známých z akvaristických publikací. Mě osobně nesmírně potěšila přítomnost živorodek doslova v každé kaluži. Poněkud jednotvárnější jsou zdejší vody na tetry a sumečky  ale cichlidáři by byli pravděpodobně stejně excitováni jako já.

Věřím, že několik dalších postřehů vás přesvědčí o důvodech mého okouzlení Bohatým pobřežím.

Začnu ale tím méně příjemným - dopravou. Letenky je nutno objednat s velikým předstihem (ideálně půlročním). Zádrhelem je mezipřistání všech letů v Miami nebo v Orlandu. Přestože se vůbec nedostanete z bezcelní zóny musíte projít přes imigračního úředníka a musíte tedy mít vízum USA. Nic nedejte na tvrzení cestovek, že se jedná o přímý let do San José. Žádný takový z Evropy není. Vzhledem ke značné nejistotě přidělení víz, je reálná možnost, že neprojdete.

Řešením je zvolit leteckou společnost, provozující TWOV (bezvízový tranzit). Cesta je sice trochu krkolomná, ale jinak bez problémů. My jsme zvolili odlet z Vídně (který je o neuvěřitelných 6000 Kč levnější, než z Prahy) do Madridu, kde jsme na náklady společnosti přespali v mnohohvězdičkovém hotelu, druhý den potom let do Miami a následně San José.  Jak už jsem řekl, krkolomné, ale bez US víz jediné možné.

Pokračování…