RNDr. Roman Slaboch 

Živorodka tříbarvá (Limia melanogaster /Günther, 1866/), původem z Jamajky, je jednou z nejsnáze chovatelných a množitelných živorodek vůbec. Spokojí se i s padesáti litrovou nádrží s libovolným osázením, teplotou 18-30 °C, libovolným krmením (preferuje živočišnou potravu). Vyžaduje pouze pravidelnou výměnu alespoň 1/3 vody za 10-14 dní. Bez čerstvé vody se přestává množit.

Přestože na osázení nezáleží, je lépe jí dopřát hustě zarostlé akvárium, aby měly samice možnost úkrytu před sexuálně velmi agilními samci. Jejich pokusy o páření jsou prakticky neustálé a velmi naléhavé, takže je téměř nikdy nevidíte v klidu. (Fotografování tohoto druhu mne donutilo k přechodu na digitální technologii, protože úspěšnost není ani 1 ku 100. Proto také existuje velmi málo dobrých fotografií L. melanogaster.) Samice mají výraznou skvrnu březosti, prakticky přes polovinu břišní partie. Od toho je také odvozen latinský druhový název - melanogaster = černobřichý. Naproti tomu o český název "tříbarvá" se zasloužili samci, jejichž ocasní ploutev je špinavě žlutá, spodní část ocasního násadce je téměř černá s kovově modrým leskem a zbytek těla je špinavě bílý s přechodem do olivové v hřbetní části. Pokud jste napočítali čtyři barvy, pak vám prozradím, že také nevím proč se jmenuje zrovna tříbarvá. Přestože žádná z barev není nijak zvláštní, celek je harmonický a velmi pěkný.

Již zmíněná skvrna březosti se objevuje po prvním oplození samice (5-8 měsíc věku) a svoji velikost až do konce života téměř nemění. Mění se pouze robustnost břišní partie v závislosti na pokročilosti gravidity. Dokud se tato skvrna u dospívajících ryb neobjeví, není možno určit, zda daný jedinec nebude samec. Ti totiž dospívají velmi nejednotně v čase (3-9 měsíců) i ve  velikosti (2-4 cm).
Živorodka tříbarvá se snadno kříží se všemi druhy rodu Limia, jsou ale známí i kříženci s jinými rody, např. Poecilia a Xiphophorus. Vzhledem k jejich někdy až zběsilé pohlavní aktivitě to není nic překvapivého. Proto je bezpodmínečně nutný oddělený chov. Jedná se o jednu z živorodek, jejíž odchovy jsou tak snadné, že doslova zahltí chovatelovo okolí, a znemožní jakýkoliv odbyt, takže se jí nakonec rád zbaví. To je paradoxně hlavní důvod jejího malého rozšíření.

Zdroj:
Dokoupil, N., (1981): Živorodky, SZN, Praha, 254 ss.
Kempkes, M., Schäfer, F., (1998): Alle Lebendgebärenden der Welt. Mörfelden-Walldorf, A.C.S. (Aqualog), 352 ss.
Wischnath, L.,(1993): Atlas of Livebearers of The World, T.F.H. Publications, Inc.; USA, 336 ss.