RNDr. Roman Slaboch Dalším splněním klukovského snu byla návštěva Cueva del Guácharo (jeskyně slepých jeskynních lelků guáčaro Steatornis caripensis). Tato vápencová jeskyně leží ve výšce 1600 m. n. m, v mlžném primárním pralese, takže je tam poměrně chladno (25 °C ve dne a 16 °C v noci) a opravdu vysoká vlhkost. V noci, kdy lehce sprchlo, mi dokonce zkolaboval digitální vlhkoměr, který má displej jen do 99 %.
Tato jeskyně, objevená již roku 1799 Alexandrem Humboldtem, nemá téměř žádnou krápníkovou výzdobu, zato má přes 10 km chodeb a v době hnízdění v ní žije přes 20 tisíc lelků. Ohromné, rozlehlé prostory obývají spolu s guáčary i křečkomyši Proechimys guyannensis, lovící slepé jeskynní cvrčky Orthoptera aclodes, a krabi Pseudotelphusa garmani, lovící obojí. Z vyšší predátorů jsme zde viděli vzácnějšího skunka jihoamerického. Nečekaným překvapením pro nás byla ponorná říčka, osídlená sumečky Trichomycterus guianensis, známých pouze z několika málo jeskynních lokalit v Surinamu a Francouzské Guayaně. Zvláštností tohoto téměř s lepého, přibližně sedmicentimetrového sumečka, je specializace na chladné (zde 14 °C) jeskynní vody chudé na potravu. O několik kilometrů dál, se ponorná říčka vynořuje v pralese, během několika desítek metrů se ohřívá na teplotu kolem 20 °C a od tohoto místa už v ní žijí paví očka Poecilia reticulata. Mimochodem - nejhůře vybarvená populace, jakou jsme ve Venezuele viděli. Přestože sumečci jsou v jeskyni relativně hojní, v pralesní říčce jsme je neobjevili. Vyšší teplota jim evidentně nevyhovuje. O to zajímavější (a hůře vysvětlitelný) je jejich zdejší výskyt, když nejbližší známé lokality jsou vzdáleny od Cueva del Guácharo mnoho stovek kilometrů a mezi nimi žádné typově stejné nejsou. Z jeskyně guáčarů mám ještě jeden zážitek; po uplacení šéfa strážců propiskami a papírovými kapesníčky, jsme mohli před jeskyní bivakovat a proti hasnoucímu nebi pozorovat tisíce lelků, vyletujících za potravou. Jejich ohromující množství bylo ještě umocněno nesmírně silnými sonarovými rázy, proti kterému je „cvakání“ sonaru netopýrů jemným šustěním. Pokračování ... |