RNDr. Roman Slaboch  V únoru 1998 uveřejnilo periodikum Museum of Zoology, The University of Michigan, popis nového druhu živorodky doposud monotypického rodu Zoogoneticus. Ichthyologové Webb a Miller ji objevili při rutinním studiu preparovaných ryb z povodí Río Ameca, pocházejících z roku 1955. Terénní výzkum (1990) potvrdil malou populaci poblíž městečka Tequila (1311 m.n.m) na Río Teuchitlán (oblast Jalisco v Mexiku, viz mapka  ) a v některých kratších přítocích. Přestože byl vytipován výskyt i na dalších lokalitách, kde by mohla žít společně s rozšířenějším druhem Z. quitzeoensis, jinde nebyla nalezena. Druhá výprava (1992), která měla za úkol zajistit další studijní materiál, především pro morfologická a chromozómová srovnání, nachytala jen několik málo kusů u výše zmíněného městečka. Třetí výprava (1996) již Z. tequila nenalezla. Je tedy možné, že popsaný druh již v přírodě nežije.
Naštěstí je to rybka snadno chovatelná v akváriích. Je poměrně drobná, největší samička z přírody měřila 51,6 mm, samečci, jako u většiny gudeí, jsou asi o ¼ menší. Zato jejich zbarvení se vyrovná snad jenom Characodon lateralis. Samice z přírody vrhaly 20-29 mladých, akvarijní populace má průměrně pouze 10 mláďat, která jsou ale výrazně větší (10-12 mm), než u přírodní populace. (Bohužel jsem nikde nenalezl hmotnostní srovnání vrhů) Při 26-28 °C dospívají za 6-10 týdnů, v létě za 6-8 týdnů. Březost je 28-32 dní. Moje pozorování se od původních údajů liší – intervaly mezi vrhy přibližně 10 týdnů, samice mají v průměru 6 mladých 14-16 mm dlouhých a výrazně pomaleji dospívajících (při 23-25 °C; 16-20 týdnů). Nižší teplotu chovu jsem zvolil podle původních měření z jejich lokality; denní teplota vzduchu v červenci nepřesahuje 26 °C a připočítáme-li nízké noční teploty na tamějších náhorních planinách a hloubku vody na lokalitě 1,3 – 8 m, nedá se předpokládat její dokonalé prohřátí a tedy ani tak vysoká udávaná teplota pro chov. Mimochodem, na nepříliš vzdálené lokalitě na řece Río Ameca u městečka Ameca (viz mapka ), kde žije např. Ameca splendens, je uváděno teplotní kolísání vody 32-10 °C mezi dnem a nocí! Zoogoneticus tequila rozhodně není tou nejživější a nejdovádivější živorodkou, jako objekt k pozorování jsou nám však nabídnuty nádherné barvy samců a pocit, že v naší nádrži plave něco, co ve volné přírodě už s největší pravděpodobností není. Německý spolek chovatelů živorodek (DGLZ) vyhlásil na rok 2000 záchovný program pro Z. tequila, který by měl v první fázi rozšířit tuto živorodku mezi chovatele specialisty, dostatečně ji namnožit a v další fázi se pokusit o reintrodukci na původní lokalitu. V jednom z mailů (březen 2000) mně Ivan Dibble (anglický ichthyolog, pracující na výzkumu živorodek na University of Morelia v Mexiku) sdělil, že první reintrodukční pokusy byly provedeny už na začátku roku 1999. Jednalo se tehdy o 24 párů, které osobně vysadil na původní lokalitu společně s 50 páry zde vymizelé Skiffia francesae. O rok později (únor 2000) při namátkových odchytech byl uloven jeden starý samec. Tento výsledek by neměl být reprodukován pesimisticky ani optimisticky. Teprve další reintrodukce a periodické sledování lokality může vést k nějakým závěrům. Původní práce:
Webb, S. A., & R. R. Miller. 1998. Zoogoneticus tequila, a new goodeid fish (Cyprinodontiformes) from the Ameca drainage of Mexico, and a rediagnosis of the genus. Occ. Pap. Mus. Zool. Univ. Michigan 725: 1-23 Povodí Río Ameca
 zpět |
